Konkurence právních norem ve vztahu lékaře a pacienta

Autoři

  • Radomil Kočí a:1:{s:5:"cs_CZ";s:7:"PF UPOL";}

Abstrakt

Článek se zabývá aplikačním vztahem zákona o zdravotních službách a občanského zákoníku, a to v otázkách relevantních pro vztah lékaře (resp. poskytovatele) a pacienta. Vychází ze závěru odborné literatury, která typicky přiznává zákonu o zdravotních službách aplikační přednost. Autor článku proto otevírá otázku, zda tento jednostranný pohled skutečně odpovídá úmyslu zákonodárce. Ve svých úvahách si proto nejprve pokládá otázku, zda právní úprava obsažená v zákoně o zdravotních službách není svým obsahem tak komplexní, že by aplikace občanského zákoníku prakticky odporovala smyslu a účelu právních norem z této oblasti. Po jejím vyjasnění čtenáři předkládá zejména zahraniční přehled přístupů, které se konkurencí právních norem zabývají. Nastíněné přístupy následně aplikuje i na oblast zdravotnického práva. Dochází k závěru, že některé právní věty občanského zákoníku (zejména v oblasti informovaného souhlasu) nesplňují kritéria formální speciality, a není tudíž možné v jejich případě bez dalšího aplikovat zásadu lex specialis derogat legi generali. Za vhodnější proto autor považuje přístup, který v zásadě kombinuje jednotlivé právní předpoklady konkurujících právních norem. Praktický dopad uvedeného autor ukazuje na jednotlivých náležitostech, o kterých musí lékař pacienta před poskytnutím zdravotních služeb poučit. 

Stažení

Publikováno

2026-03-02

Jak citovat

Konkurence právních norem ve vztahu lékaře a pacienta. (2026). Časopis zdravotnického práva a Bioetiky, 15(2). https://medlawjournalold.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/view/276